Jet Li se narodil 26. 4. 1963 v provincii nedaleko Pekingu pod jménem Li Lian Jie. Vyrůstal sám s matkou, poté, co jeho otec zemřel v roce 1965, když byly Jetovi pouhé dva roky. V sedmi letech shlédl vystoupení Pekingského Wu-Shu týmu a o jeho dalším osudu bylo rozhodnuto. Ve škole se dostal právě do třídy, kde se Wu-Shu vyučovalo. Tento čínský národní sport kombinující bojové umění a akrobacii je dnes velice rozšířený. Po čtyřech letech tréninku s mistrem Wu Binem se z Jeta Li stal člen národního týmu, v roce 1974 byl ve skupině, která předváděla Wu Shu před Bílým domem. Poté, co se stal vítězem několika turnajů, v devatenácti letech přišla první nabídka od filmu. Jet Li (tehdy ještě Jet Lee) ji přijal a zúčastnil se tak natáčení velkofilmu Shaolin Temple (Chrám Shaolinu). Film byl točen skoro tři roky v Hong Kongu a zaznamenal obrovský úspěch. Díky veliké reklamní kampani se z Jeta přes noc stala hvězda. V rozmezí čtyř let bylo natočeno ještě druhé ( Shaolin Temple 2: Kids from Shaolin - 1984) a třetí pokračování (Shaolin Temple 3: Martial Arts of Shaolin - 1986).
Ve svých dvaadvaceti letech si Jet ukrajuje velké sousto. Začíná točit jako herec, režisér, choreograf a kaskadér film Born to defence (Linie obrany). Je to však nad jeho síly, brzy přichází vážné zranění, film dodělává někdo jiný, výsledkem je neúspěch u diváků.
Jet Li odjíždí do USA a točí tu dva filmy. Prvním je Dragon Fight, film o členovi Wu Shu týmu, který se díky mylné identifikaci stane terčem zabijáků. V kinech totální neúspěch. O rok později (1989) přichází film The Master a spolupráce s Tsui Harkem (a kolegou Jackieho Chana a dublérem Bruce Leeho, Yuenem Wahem). Film ve stylu Way of the Dragon měl ale mizernou distribuci, a proto vyšel až v roce 1992 pod názvem Wong Fei-Hung 92 a přiživil se tak na úspěchu Once upon a time in China (Tenkrát v Číně).
V roce 1991 přichází právě Once upon a time in China, absolutní přelom v Jetově kariéře a film, který zahýbal celou HK kinematografií. Jeta chce mít najednou každý. Ještě tentýž rok Jet natáčí velice neobvyklou fantasy Swordsman 2, která vydělává neuvěřitelné peníze. V této době také roste zájem mafie (triád) o Jeta. Při práci na třetím pokračování Once upon a time in China je Jetův manažer, Jim Choy, zastřelen v Kowloonu (HK). Podrobnosti nejsou známy, ale je vidět, že za nepodvolení triádám se platilo krví. Podobné zkušenosti měl koneckonců i Jackie Chan.
Rok 1993 je pro Jeta velice úspěšný. Natáčí akční komedii Fong Sai-Yuk a její pokračování (obojí v jednom roce), oba filmy jsou také klasikou, obsahují velice dobré (a velice drátované, tzv. hi-wire) bojové scény. Fong Sai-Yuk byl mimochodem také čínský lidový hrdina.
V tomto roce také Jet znovu hraje Wong Fei-Hunga ve filmu Last hero in China, který má skoro identický příběh s Once upon a time in China. Dalším kusem z téhož roku je Kung-Fu Cult master, prý hrozný film, ale měl vynikající obsazení. Posledním a jedním z nejlepších Jetových filmů z tohoto roku je Tai-Chi master. Spolupráce s Yuen Woo Pingem a Michelle Yeoh se vyplatila a Jet jako shaolinský mnich objevující Tai-Chi je nepřekonatelný. Bojové scény z tohoto filmu by se bez nadsázky mohly nazvat leteckými.
Dalším lidovým hrdinou do Jetovy sbírky byl Hung Shi Kwan, kterého ztvárnil v New Legend of Shaolin. Prý docela dobrý film, ve kterém jsou skvělé bojové scény se zbraněmi. Nezbývá než věřit. Další film je ovšem pravým propadákem - Bodyguard from Beijing je inspirován americkým Bodyguardem s Kevinem Costnerem a Jetovi romantická poloha moc nesedí (ačkoliv musím říct, že dvě nebo tři scény skutečně stojí za to :-). No, alespoň se dočkáme pořádného závěrečného boje.
Všechno je ale zapomenuto následujícím filmem. Další spolupráce s Yuen Woo Pingem, další lidový hrdina. V remaku Fist of Fury - Fist of legend hraje Jet Li Chen Zhena. Když se dozví, že jeho mistr byl zabit, vydává se do Shanghaie vyšetřovat záhadnou smrt při souboji. Explozivní akční scény, nejlepší bojové kousky, které kdy uvidíte, bez jediného drátu, čistě s použitím Jetových schopností, grandiózní závěrečný souboj s Thai-boxerem Billy Chowem. Pokud byste měli vidět jeden HK kung-fu film, je to bezesporu tento.
Dalším filmem je už několikátá spolupráce s Coreyem Yuenem (nebo-li Yuenem Kwaiem, dalším kamarádem Jackieho Chana z Čínské opery), a to sice My father is hero. Jet hraje tajného policistu, který skrývá pravou identitu i před svou rodinou. Vynikající akční scény, vynikající protivníci (např. Ken Lo) = vynikající akční podívaná. Poté Jet trošku mění styl, natáčí bláznivou komedii High Risk (Velké riziko), která je místy až parodií, Jet hraje bodyguarda filmové hvězdě (Jackie Cheung). Je to film, který v sobě mísí akci i vtip, což dle mého názoru Jetovi sedí. Další film Dr. Wai in scriptures without words se nepokrytě inspiruje v Indiana Jonesovi. V HK verzi tohoto filmu hraje Jet spisovatele, který objeví svoje alter-ego, Dr. Waie. V mezinárodní verzi (Tajemná schránka) příběh vypráví Jetův filmový syn a Jet sám hraje archeologa přezdívaného "akční král". O pořádné boje samozřejmě není nouze.
Poté se Jet Li naposledy (opravdu? :-) vrací k sérii Once upon a time in China a natáčí šesté pokračování pod názvem Once upon a time in China and America, které těží z nápadu Jackieho Chana (ten ho posléze realizoval v Shanghai noon). Podle ohlasů prý ne moc dobrý film (myslím šestku OUTC). Ještě tu máme akční komedii Hitman, prý docela dobrá, v závěru je souboj na samurajské meče s Kendo expertem Kenji Satem.
A teď už se dostáváme k filmům, které lze sehnat i u nás. Prvním je Black mask (Černá maska) Yuen Woo Pinga. Jet hraje Tsuie, bývalého člena experimentální jednotky 701. Tito speciálně trénovaní vojáci nemají nervová centra bolesti, a tak jsou skoro jako roboti. Utečou svým "stvořitelům" a začnou likvidovat drogové kartely, aby se mohli stát drogovým monopolem. To jim ale samozřejmě Tsui, který mezitím začal nový život jako "absolutní" pacifista nedovolí. Poměrně zajímavá atmosféra je bohužel přebita chaotickým střihem, až moc kinetickými (a létacími) scénami. I tak jde ovšem o solidní film, za který se Jet rozhodně stydět nemusí.
Dalším filmem je všem dobře známá Lethal Weapon 4 (Smrtonosná zbraň 4). Jet má sice jen malou roli záporáka, ale ukazuje se jako kung-fu terminátor, jehož schopnosti jsou stejně vražedné jako hlášky, které trousí ("In Hong Kong you would be dead"--"V Hong Kongu bys byl mrtvý.":-). Dalším filmem je Romeo Must Die (Romeo musí zemřít), kde Jet uteče z čínského vězení do Ameriky, aby pomstil smrt svého mladšího bratra Poa. Jetovi fanoušci se zde konečně dočkají pořádného úsměvu a herec je zde za opravdového pohodáře (zapomeneme-li na jeho cíl).
Jetova budoucnost je více než růžová. I když sešlo z plánované práce na pokračováních Matrixu, Jet natočil ve spolupráci s Lucem Bessonem akční detektivku Kiss of the Dragon (Polibek draka). Se zvláštní (pro Bessona typickou) atmosférou, kterou je prodchnut celý příběh, se Jet objevuje jako čínský James Bond, který se stane obětí rozsáhlého komplotu tajných služeb. Samozřejmě ho to moc nerozhodí a začne dělat to, co umí nejlíp. Poměrně brutální film stylizuje akční scény do realistické polohy a Jet místy vypadá opravdu jako Bruce Lee, jeho triky jsou dokonale efektivní a stejně tak i smrtící. Někomu možná nebude pozvolný spád příběhu vyhovovat, ale věřte, že nakonec odejdete spokojeni, nejen díky skvělému finále.
Jsem něžný, jsem krutý, ale jsem život.
Pláčeš?
I v slzách je síla, tak jdi a žij.
Čínská kuchyně proslula rafinovaností, barevností, rozmanitostí, nezaměnitelnou chutí a typickou vůní. Rozhodnete-li se nepochutávat si na ní jen v restauracích a barech, nýbž se s kuráží postavíte za sporák, bude se vám možná hodit pár "rad".... Z čeho vařit? Hned ze začátku si jmenujme hlavní suroviny čínské kuchyně. K vaření budeme potřebovat rýži, asijské nudle, vepřové a drůbeží maso, ryby a mořské plody, rýžový škrob, oleje, tropické ovoce, sójovou omáčku, černé houby, čaj, koření a bylinky. Neodmyslitelnou součástí "číny" je zelenina, nakupme tedy cibuli, česnek, chilli papričky, čínské zelí, pórek, špenát, lilek, ředkev květák atd. U nás ne zrovna obvyklou zeleninou jsou bambusové výhonky. Zdravá čínská kuchyně je dnes ve světě natolik oblíbená, že vznikají nejen bary a restaurace, nabízející tradiční čínské pokrmy, ale také obchody, specializující se na pochutiny této země. Ty rozšiřují sortiment a vedle polotovarů nyní snadno seženeme i originální suroviny. Pojďme tedy nakupovat! Červený chilli olej, chilli ocet, zázvorové víno a zázvorový olej – to vše patří do košíku spolu s bambusovými výhonky. Ty jsou doplňkem mnoha pokrmů a mimo to se podávají i jako samotné jídlo. Ti, co neradi experimentují, je mohou nahradit kedlubnou. Dále koupíme čínský rýžový ocet, sladkokyselou, sójovou a ústřicovou omáčku. Každá má svou typickou chuť a vůni a utrácet se v tomto případě vyplatí. Na závěr něco málo o houbách. V Číně se vaří z hub mu-err, což je čínská odrůda smržů, které jsou u nás k dostání jen sušené. Pokud v zájmu čerstvosti obětujete originalitu, pak doporučujeme hříbky nebo hlívu ústřičnou. Abychom nezapomněli, kupte hodně rýže! ;) JAK VAŘIT? Základem je správný tepelný zdroj a nádoba. Nejlepší je známá pánev wok, která úsporně zachází s potravinami i otopem.Zajišťuje rychlý přenos tepla a dá se v ní připravit více potravin najednou. To, co se usmaží nejrychleji, se odsune na okraj, avšak je dále udržováno v teple. Co se ohně týče, nejlépe poslouží otevřený hořák plynového sporáku. Manipulace s intenzitou plamene totiž dodává čínským pokrmům tu správnou barvu a křehkost. Všechny suroviny pro daný pokrm si nejprve připravíme, a poté je smažíme či vaříme, jak káže recept. Hlavně rychle. V krájení se těžko napoprvé vyrovnáte zručnosti čínských šéfkuchařů, ale když budete mít správně ostrý nůž či sekáček, pravděpodobně vaše snaha neskončí fiaskem. Krájíme na nudličky, kostičky či plátky. Pár receptů do začátku najdete třeba tady nebo tady. Až to zvládnete, je čas na experimenty... o poznatky se pak klidně podělte v diskuzi :) JAK "ČÍNU" PODÁVAT? Chcete-li čínské jídlo servírovat vskutku tradičně, neměli byste polévkou začínat, nýbrž končit. Pro Číňany je polévka závěrečným chodem. Jídla zapíjí čajem či rýžovým vínem. Pokrmy jsou hostům předkládány ve větších kulatých nebo oválných mělkých mísách. Jídelní misky jsou z porcelánu, na jehož jakost jsou mnozí hostitelé více hrdí než na samotná mistrovská díla svých kuchařů. Mísy s pochutinami se urovnají doprostřed stolu a každý si nabírá, kolik hrdlo ráčí. Jako příloha se podává rýže; trochu rozvařená, aby šla dobře nabrat hůlkami.
Čínské jídelní hůlky jsou jedním z charakteristických rysů čínské kultury. Jejich používání je rozšířeno v zemích čínského kulturního okruhu, tedy v Koreji, Japonsku (čínské jídelní hůlky mají kulatou spodní část pro uchopení jídla, kdežto japonské ji mají zploštělou), Vietnamu a dalších okolních zemích, které byly v minulosti čínskou kulturou ovlivněny. Podle předpokladů znalo jídelní hůlky již neolitické obyvatelstvo okolí Žluté řeky, i když v archeologickém materiálu nejsou zastoupeny. Protože materiálem, z nějž jsou čínské jídelní hůlky vyráběny je převážně dřevo či bambus, v hlíně rychle ztrouchnivěly. Kniha obřadů z doby Chan obsahuje v části věnované chování u stolu příkaz, že při pojídání rýže a prosa se nemá používat jídelních hůlek, ale rukou umytých před jídlem. Bronzové exempláře jídelních hůlek se ukládaly v době Chan do hrobů. Dřevěné jídelní hůlky mívají lakový potah, který je chrání před vlhkostí a před kyselinami obsaženými v jídle. V restauracích se však dnes většinou používají levné jídelní hůlky na jedno použití, které lakový potah nemají. Dražší exempláře jídelních hůlek se dělají ze slonoviny, kostí nebo kovu, především ze stříbra, někdy jsou pouze opatřeny hrotem ze stříbra nebo slonoviny.
Při jídle se drží jídelní hůlky mezi prsty pravé ruky a jídlo se jimi nabírá z mis. Pokud se nejí u stolu, pak se jídelní miska drží v levé ruce a v pravé jídelní hůlky.
Napadlo vás, že byste si někdy nechali vytetovat nějaké čínské znaky, ale nevěděli jste jaké?
Kuk down -|
ˇ