Čínská kuchně

17. únor 2012 | 19.09 | rubrika: Čínská kuchyně

Čínská kuchyně proslula rafinovaností, barevností, rozmanitostí, nezaměnitelnou chutí a typickou vůní. Rozhodnete-li se nepochutávat si na ní jen v restauracích a barech, nýbž se s kuráží postavíte za sporák, bude se vám možná hodit pár "rad"....


Z čeho vařit?


Hned ze začátku si jmenujme hlavní suroviny čínské kuchyně. K vaření budeme potřebovat rýži, asijské nudle, vepřové a drůbeží maso, ryby a mořské plody, rýžový škrob, oleje, tropické ovoce, sójovou omáčku, černé houby, čaj, koření a bylinky. Neodmyslitelnou součástí "číny" je zelenina, nakupme tedy cibuli, česnek, chilli papričky, čínské zelí, pórek, špenát, lilek, ředkev květák atd. U nás ne zrovna obvyklou zeleninou jsou bambusové výhonky.


Zdravá čínská kuchyně je dnes ve světě natolik oblíbená, že vznikají nejen bary a restaurace, nabízející tradiční čínské pokrmy, ale také obchody, specializující se na pochutiny této země. Ty rozšiřují sortiment a vedle polotovarů nyní snadno seženeme i originální suroviny. Pojďme tedy nakupovat! Červený chilli olej, chilli ocet, zázvorové víno a zázvorový olej – to vše patří do košíku spolu s bambusovými výhonky. Ty jsou doplňkem mnoha pokrmů a mimo to se podávají i jako samotné jídlo. Ti, co neradi experimentují, je mohou nahradit kedlubnou. Dále koupíme čínský rýžový ocet, sladkokyselou, sójovou a ústřicovou omáčku. Každá má svou typickou chuť a vůni a utrácet se v tomto případě vyplatí. Na závěr něco málo o houbách. V Číně se vaří z hub mu-err, což je čínská odrůda smržů, které jsou u nás k dostání jen sušené. Pokud v zájmu čerstvosti obětujete originalitu, pak doporučujeme hříbky nebo hlívu ústřičnou.

Abychom nezapomněli, kupte hodně rýže! ;)

JAK VAŘIT?


Základem je správný tepelný zdroj a nádoba. Nejlepší je známá pánev wok, která úsporně zachází s potravinami i otopem.Zajišťuje rychlý přenos tepla a dá se v ní připravit více potravin najednou. To, co se usmaží nejrychleji, se odsune na okraj, avšak je dále udržováno v teple. Co se ohně týče, nejlépe poslouží otevřený hořák plynového sporáku. Manipulace s intenzitou plamene totiž dodává čínským pokrmům tu správnou barvu a křehkost.


Všechny suroviny pro daný pokrm si nejprve připravíme, a poté je smažíme či vaříme, jak káže recept. Hlavně rychle. V krájení se těžko napoprvé vyrovnáte zručnosti čínských šéfkuchařů, ale když budete mít správně ostrý nůž či sekáček, pravděpodobně vaše snaha neskončí fiaskem. Krájíme na nudličky, kostičky či plátky.

Pár receptů do začátku najdete třeba tady nebo tady. Až to zvládnete, je čas na experimenty... o poznatky se pak klidně podělte v diskuzi :)

JAK "ČÍNU" PODÁVAT?


Chcete-li čínské jídlo servírovat vskutku tradičně, neměli byste polévkou začínat, nýbrž končit. Pro Číňany je polévka závěrečným chodem. Jídla zapíjí čajem či rýžovým vínem.

Pokrmy jsou hostům předkládány ve větších kulatých nebo oválných mělkých mísách. Jídelní misky jsou z porcelánu, na jehož jakost jsou mnozí hostitelé více hrdí než na samotná mistrovská díla svých kuchařů. Mísy s pochutinami se urovnají doprostřed stolu a každý si nabírá, kolik hrdlo ráčí. Jako příloha se podává rýže; trochu rozvařená, aby šla dobře nabrat hůlkami. 

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 0.00 (0x)

Čínské jídelní hůlky

17. únor 2012 | 18.22 | rubrika: Čínská kuchyně

Čínské jídelní hůlky jsou jedním z charakteristických rysů čínské kultury. Jejich používání je rozšířeno v zemích čínského kulturního okruhu, tedy v Koreji, Japonsku (čínské jídelní hůlky mají kulatou spodní část pro uchopení jídla, kdežto japonské ji mají zploštělou), Vietnamu a dalších okolních zemích, které byly v minulosti čínskou kulturou ovlivněny. Podle předpokladů znalo jídelní hůlky již neolitické obyvatelstvo okolí Žluté řeky, i když v archeologickém materiálu nejsou zastoupeny. Protože materiálem, z nějž jsou čínské jídelní hůlky vyráběny je převážně dřevo či bambus, v hlíně rychle ztrouchnivěly. Kniha obřadů z doby Chan obsahuje v části věnované chování u stolu příkaz, že při pojídání rýže a prosa se nemá používat jídelních hůlek, ale rukou umytých před jídlem. Bronzové exempláře jídelních hůlek se ukládaly v době Chan do hrobů. Dřevěné jídelní hůlky mívají lakový potah, který je chrání před vlhkostí a před kyselinami obsaženými v jídle. V restauracích se však dnes většinou používají levné jídelní hůlky na jedno použití, které lakový potah nemají. Dražší exempláře jídelních hůlek se dělají ze slonoviny, kostí nebo kovu, především ze stříbra, někdy jsou pouze opatřeny hrotem ze stříbra nebo slonoviny.

Při jídle se drží jídelní hůlky mezi prsty pravé ruky a jídlo se jimi nabírá z mis. Pokud se nejí u stolu, pak se jídelní miska drží v levé ruce a v pravé jídelní hůlky.

Jídelní hůlky

Zdroj: http://cina.yin.cz/cinske-jidelni-hulky/

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 2 (1x)